Zpěvácký spolek Šumavan  - Smíšený pěvecký sbor Šumavan

aneb trocha historie nikoho nezabije

   V polovině minulého století začalo v Čechách znovu ožívat národní uvědomění, po Bílé Hoře germanizací krutě potlačované. K jeho rozkvětu však bylo třeba podchycovat a soustřeďovat občanstvo. Vyvstala potřeba ustavení takového střediska, které by svým zaměřením povzbuzovalo a šířilo národní uvědomění. A tímto střediskem se stal v roce 1861 založený zpěvácký spolek Šumavan. 

   Vznikl z podnětu již dříve existujícího pěveckého kvarteta učitele Karla Stulíka, ředitele kůru Mansveta Kličky (později vystřídaný ing. Petrem Jirgesem), kapelníka husarské hudby Františka Klímy a učitele Antonína Fafla. Stanovy nového spolku schválilo místodržitelsví definitivně 1. října 1861. Šumavan vznikl jako mužský sbor, až v r. 1871 byly přepracovány stanovy, aby mohly být přijímány i ženy.

   Největší zásluhy o rychlý vzestup sboru měl jeho první sbormistr ing. Petr Jirges a neúnavný jednatel Alois Vojtěch Šmilovský. Už za čtyři měsíce od založení vystoupil Šumavan na veřejnosti koncertem 25. ledna 1862. Cílevědomá činnost výboru spolku podněcovala členstvo k stále dokonalejším výkonům. Šumavan pořádal nejen každoroční samostatné koncerty, ale také akademie, které byly svým programem přístupné širokým vrstvám. Od února 1871 vstoupily do Šumavanu ženy. Spolek byl v nejlepším rozkvětu a „věno“ vložené ženami jej vyzvedlo ještě výš. Sbor řídil v tomto období Mansvet Klička.

   Od roku 1876 činnost spolku klesá. Hlavní příčinou byly špatné hospodářské poměry a politické sváry, jejichž vinou se společnost začala tříštit. Rozkol prohloubily boje o klatovskou radnici. Tím vším pochopitelně trpěl také Šumavan. Jen v roce 1889 se probudil z dřímoty a po jediném koncertu opět upadl v letargii. Teprve v roce 1896 spolek znovu ožívá a obnovuje všechny druhy zábav dříve pořádaných. Již v květnu 1897 předstupuje na veřejnost s velkým koncertem s velkým koncertem, a v následujícím roce pořádá pět hudebních produkcí.

   V dalších obdobích Šumavan svými koncerty důstojně připomíná významná výročí – 60. narozeniny A.Dvořáka,  r. 1903 pořádá koncert k 100. výročí narození L.E.Měchury, r. 1909 vzpomíná 25. let od úmrtí B.Smetany, pořádá slavnostní akademii v den otevření sokolovny v Klatovech.

   Osudné výstřely  Sarajevu jsou signálem k rozpoutání první světové války a ve válce „múzy mlčí“. Jen jednou, v srpnu 1916, uspořádal Šumavan dobročinný koncert a spoluúčinkoval v červnu 1918 při večeru k oslavě jubilea Národního divadla. Naplno obnovil činnost ihned po válce, první samostatný koncert uspořádal 6. června 1919.

   Konec války dává oprávněné naděje a budoucí léta plodné tvůrčí činnosti. Hned v počátku je však ochlazuje odchod mužské části Šumavanu do nově vytvořeného sboru  Sokole. Díky vynikajícím sbormistrům, zejména Janu Janákovi, se daří všechna úskalí překonávat. Oba sbory se často setkávají při vystoupeních. V červnu 1921 oslavuje Šumavan koncertem 60 let trvání , v prosinci 1925 pak  narozeniny svého čestného člena prof. Josefa Kličky a od roku 1926 spoluúčinkuje při operních a operetních představeních.

   Po dvaceti letech mírového života přichází nová válka s nepředstavitelnou krutostí nacistického režimu. Bylo nutné za všech okolností udržet si vědomí příslušnosti k národu. Šumavan v této době svým zpěvem vléval naději a sílu k vytrvání. Po celou dobu od března 1939 do května 1945 opět spojený smíšený sbor pravidelně zkoušel a vystupoval. Koncerty vzdal hold Jindřichu Jindřichovi, Vítězslavu Novákovi, oslavil 70. narozeniny Jana Janáka, pořádal večery ze skladeb českých mistrů i na venkově.

   V nově nabyté svobodě  se od Šumavanu osvobodila i mužská část a opět přešla do Sokola. Přesto sbor rozvinul pod vedením nového sbormistra Jiřího Bílka naplno koncertní činnost. V roce 1949, po zanechání dirigentské činnosti F. Pártla, se sbory opět spojily a Šumavan od té doby trvale funguje jako smíšený sbor.

   Vítězný únor v r. 1948 významně zasáhl do celkového života společnosti a ovlivnil zásadně i  spolkovou činnost. V atmosféře strachu a politického teroru přesto Šumavan nastudoval společně se sušickým Svatoborem náročné dílo, a to Svatební košile od A.Dvořáka. Premiéra koncertu se uskutečnila 28. března 1951, následovala repríza v Klatovech, Sušici a Nýrsku.

   Společenské poměry v rozvíjející se socialistické společnosti donutily Šumavan   r. 1951 k vlastnímu rozpuštění a přechodu pod ZK ROH Šumavanu Klatovy. I v těchto podmínkách prokázal sbormistr J.Bílek svou odvahu a v r. 1952   nastudoval a koncertně uvedl Dvořákovo oratorium Stabat Mater. Sbor od r.1953 postupně působil pod ZK ROH Kozak Klatovy a Osvětovou besedou a nakonec na dlouhá léta zakotvil v r. 1971  při Stálé divadelní scéně Klatovy. Během působení J.Bílka, který stál  čele Šumavanu neuvěřitelných 32, let, sbor neustával v aktivní činnosti a každý rok vždy připravil sborový koncert. Nastudovaný repertoár byl velmi pestrý a hodnotný – sborové scény z oper B.Smetany, Česká píseň od téhož autora, Dvořákův Hymnus, Fibichova Jarní romance, Křičkovy Studentské vzpomínky nebo Legendy z dýmu bramborové nati od B.Martinů.

   V r. 1978 přebírá sbormistrovskou pochodeň Drahomíra Hostýnková, v historii první žena za sborovým dirigentským pultem. Sborová činnost jí byla důvěrně známá, protože v Šumavanu působila, i jako solistka, od r. 1946. Její příchod znamenal příliv mladé pěvecké krve do Šumavanu.

    Sbor pod jejím vedením bohatě rozvinul koncertní činnost. Jmenujme v  tomto stručném přehledu alespoň některé. V  r.  1981 a opětovně v r. 1984 na koncertu k Roku české hudby vystoupil společně se Šumavanem národní umělec Eduard Haken, sbor pořádal pravidelné slavnostní koncerty ke kulatým  výročím svého založení a v r. 1990 se zúčastnil mezinárodního festivalu  Pražské dny sborového zpěvu, kde se umístil ve stříbrném pásmu.  Pravidelně se zúčastňoval festivalu Písně přátelství, kde v jednotlivých kolech končil vždy ve stříbrném nebo dokonce zlatém pásmu. Vrcholem jeho činnosti a uznání kvalit sboru bylo postoupení na prestižní celostátní festival sborového umění v Jihlavě v r. 1990, kde v tvrdé konkurenci nejlepších českých sborů obdržel cenu za interpretaci písně Veselá kopa od Z. Lukáše. Uvolnění společenských poměrů po r. 1989 znamenalo i možnost zahraničních zájezdů Šumavanu. Sbor vystupoval v rakouském Hornu, v městě Fiurenziolla v Italii, ve francouzském Poligny, opakovaně pak v družebním Heemskerku v Holandsku a německém Rodingu.

   Po 21 letech sbormistrovského působení Drahomíry Hostýnkové, která se nesmazatelně zapsala do historie sboru, převzala v druhé polovině r.1999 vedení Šumavanu Drahomíra Lhotská. Během jejího sice krátkého, ale intenzivního působení, uskutečnil sbor mimo jiné dva velké vánoční koncerty  klatovském divadle. V čele sboru stanul na počátku r. 2001 jeho dlouholetý člen Pavel Hřebec. Pod jeho vedením se zúčastnil Šumavan setkání západočeských sborů v Domažlicích a oslavil koncertem 140. výročí svého založení, na kterém provedl Mši D dur A. Dvořáka.

   V r. 2002 se ujala sbormistrovské funkce Milada Bláhová,  která měla bohaté zkušenosti s vedením pěveckých sborů ze svého předchozího působení v Praze. S jejím příchodem se řady Šumavanu opět rozrostly a výrazně omladily. M.Bláhová od počátku nasadila intenzivní tempo nácviku nových sborů, výrazně změnila výběr  repertoáru  a naučila Šumavan vnímat krásu sborové tvorby současných autorů. Klatovské veřejnosti se sbor představil zejména Letním koncertem v kostele sv. Vavřince společně s pražským dívčím sborem Skřívánek. V r. 2003  byl Šumavan organizátorem Setkání pěvců  v Klatovech, které bylo hodnoceno všemi sbory, a to zejména zásluhou organizačního pracovníka  J.Duchka,  jako dosud nejlepší. Sbor oslnil svou interpretační  kvalitou na dalším setkání v r. 2005 v Aši. Na pozvání senátora P.Smutného zahajoval  Šumavan v r.2004 koncertem otvírání zahrad ve Valdštejnském paláci v Praze.  V r. 2005 zahájil sbor dlouhodobou spolupráci se sopranistkou Gabrielou Pechmanovou, s kterou účinkoval společně na několika koncertech.  V r. 2006 se uskutečnilo dávné přání  Šumavanu natočit své profilové CD, které bylo „pokřtěno“ na vánočním koncertu V kostele Církve československé.  Slavnostní koncert v SDS Klatovy ke 145. jubileu sboru nadchnul všechny diváky svou originální dramaturgií. Vrcholem působení M.Bláhové bylo provedení Dvořákova oratoria Stabat Mater spolu s domažlickým Čerchovanem v r. 2008 v jezuitském kostele v Klatovech , který lze označit za největší kulturní počin posledních 50. let v Klatovech. 

   A snad právě intenzivní nasazení sboru a následná únava a vyčerpanost způsobila to, že v čele sboru stanul na počátku r. 2009 nový sbormistr Jaroslav Pleticha. Navázal na práci předchozí sbormistryně a zároveň se s drzostí svého mládí odvážil i nových pěveckých experimentů. Mezi významnější akce tohoto roku patřil abonentní koncert v klatovském divadle a provedení České mše vánoční od J.J.Ryby v klatovském děkanském kostele a v Žebnici u Plas . Sbor se opět rozrostl na  48 členů a co je potěšitelné a nadějné, opět omládl. Rok 2010 zahájil sbor opět netradičně provedením jazzových koled na klatovském náměstí. Mezi významnější akce, vedle řady jiných koncertů a vystoupení, patřily v tomto  roce absolventský koncert našeho sbormistra na  Pedagogické fakultě v Plzni a setkání sborů Západočeské oblasti v Ostrově nad Ohří. Nejvýznamnějším počinem bylo provedení Dvořákovy Mše D dur v Klatovech a v Sušici, při které společně účinkovaly pod taktovkou J.Pletichy sbory Šumavan, Svatobor, Železnorudský sbor a Dechový orchestr mladých LŠU Klatovy.

    V březnu letošního  roku po dlouhé pauze sbor opět vycestoval do zahraničí a koncertoval  s velkým úspěchem v holandském Heemskerku.  9.dubna účinkoval Šumavan v pražské Loretě (kostel Narození Páně), kde doprovázel zpěvem mši, slouženou kardinálem Miloslavem Vlkem a po mši následoval ještě krátký koncert. Výkon sboru velice příznivě hodnotil M.Vlk, kterému jsme připomněli jeho kněžské působení v našem okrese.

   V letošním roce si Šumavan připomene významné výročí 150. let svého založení a nepřetržitého působení v našem městě. K tomuto jubileu připravuje slavnostní provedení Korunovační mše od W.A.Mozarta za spoluúčasti pražských a plzeňských sólistů.

    Jaký bude Šumavan v příštích letech a čím překvapí? Nechme se překvapit.  Jisté je, že stále zpívá a rozdává radost a potěšení. Nezbývá závěrem než popřát Šumavanu k jeho 150. výročí činnosti a do dalších let hodně úspěchů a trochu toho štěstí – hlavně na dobré sbormistry.

Ať píseň zní ……

                                                                                                                                                                                                                 zpracoval Stanislav Smítka